... vůbec nic dlouhého nepoběžím,
... nepoběžím vůbec nic,
tak tato slova jsem si loni říkal snad stokrát, ale uplynul rok a zase jsem se přihlásil na "Nonstop beh hrebeňom Nizkých Tatier". Natrénováno nemám opět nic, nebýt pár soustředění, tak jsem na tom jak loni, kdy jsem to šel prakticky z ničeho, proto mám po loňských zkušenostech ze závody velký respekt. Možná právě proto už v pátek ráno cítím ztuhlé nohy, ale co, už jsme se Slávkem přihlásili a když jsem to zvládnul loni, tak letos to musím dát také.
Vstáváme před půl šestou ráno a po snídani vyrážíme na autobus do BB.
kéž bysme už přebíhali tento most do cíle
Místo toho nasedáme do autobusu a míříme do Banské Bystrice na prezentaci a nástup do dalšího autobusu, který nás doveze na Trangošku. Počet přihlášených byl letos menší, a tak v autobuse byl dostatek místa pro všechny. Dozvěděli jsme se, že můžeme startovat už v devět hodin, abysme stíhali časové limity na občerstvovačkách, dřívejší start vítáme.
tímto údolím se za chvíli vydáme na hřeben
a už je tu start nás pomalejších, ti rychlejší vyrazí hodinu po nás
drápeme se nahoru údolím
Úvodní část na Štefánikovu chatu má cca 3,5 km a přes 600 metrů převýšení, letos se moc ani nesnažím o běh a po 43 minutách jsem na první občerstvovačce.
na dlouhou dobu posledni výhled
Přichází jen mlha, vítr, mlha, vítr, mlha, vítr ...
uběhly cca 4 hodiny, přišly tři občerstvovačky, pár sprostých slov
a při seběhu z Velké Chochule přišel další výhled
Pohled na Donovaly dával tušit, že ještě není vyhráno, nekonečný Kozí chrbát a navíc představa nekonečného seběhu kosodřevinou do Hiadelského sedla. Je chvíli po 14-té hodině, a tak není třeba jako loni z kopce sprintovat kvůli limitu, psychická krize z mlhy a větru pomalu přechází.
seběhl jsem, vydrápal se na Kozí chrbát a nevěřil, že jsem mohl před chvílí být na protějším kopci
Bojuji na louce s větrem a počítám, kdy tak můžu doběhnout, počítám, počítám a je mi jasné, že to bude něco kolem 7,5 hodiny. Lesní úsek, který jsem snad loni nešel ani krokem, letos zvládám i během, jestli se to dá ještě tak vůbec nazvat a pomalu si určuji čas na 7:21. Nekonečný seběh po asfaltu do Donoval je ale delší než vypadá, a tak probíhám cílem v čase 7:22:34.
Beru si batoh z auta a vidím, že Slávek tam má stále tašku, jdu si ověřit, že ještě nedoběhl, podávám zprávy, že jsem přežil a za pár minut je tu i Slávek.
Máme to za sebou a už teď vím, že to musím zkusit zase příště. Počasí musí být jednou dobré a třeba se podaří něco i potrénovat a dosáhnout lepšího času.
Zde je pár mezičasů a údajů:
Start (Trangoška)
- chata Štefánika - 43 min. - 3,5. km - průměrný tep 148
- Kamenná chata - 1:37:03 - 9. km - průměrný tep 145
- sedlo Ďurkovej - 3:10:00 - 20. km - průměrný tep 145
- Velká Chochula - 5:04:05 - 32. km - průměrný tep 144
- Hiadelské sedlo - 5:51:47 - 39. km - průměrný tep 130
- Donovaly - 7:22:34 - 49. km - průměrný tep 131
GPSka teda naměřila o cca 3,5 km kratší vzdálenost, zde je trasa na MapMyRun.com.
Výsledky se objeví na stránkách závodu - zde.
Tak za rok na Trangošce na viděnou.
